Nejdřív jsem hledal informace o svém „problému“ a spermatu. Hned na začátku jsem se dozvěděl, že Oproti 50. létům minulého století došlo u mužů k výraznému snížení počtu spermií. Změnily se také referenční limity jednotlivých parametrů, které se u spermiogramu posuzují. V roce 1951 byla jako spodní hranice brána koncentrace 80 milionů spermií/ml, v roce 1964 se hranice snížila na polovinu. Od té doby následovalo opětovné snížení na 20 mil/ml a od roku 2010 je hranice na 15 mil/ml. To jsme to naším životní stylem dopracovali, co? A z tohoto počtu by měla být alespoň 4% spermií normálních. To jsou hodnoty, kterých bychom podle moderní medicíny měli při snaze počít dosahovat.

Jestli si vzpomeneš, moje hodnoty byly 102 mil/ml, na dnešní poměry výrazně nadprůměrná koncentrace, a 2% spermií normálního tvaru. To mi trochu zvedlo náladu. Čistě matematicky byl celkový počet mých zdravých spermií 2,04 mil./ml nad dnešní normou, která je 600 tis./ml (4% z 15 mil.). Tvoje hodnoty mohou být jiné, ale v podstatě na tom nezáleží. To důležité totiž teprve přijde.

Co se stalo za pouhých 47 dní? Nastala pro mě téměř neuvěřitelná změna. Najednou jsem měl 8% spermií normálního tvaru, což je při jejich koncentraci 85 mil/ml celkem 6,8 mil/ml zdravých spermií. Nárůst o 233%. Zásadně se zlepšila i jejich pohyblivost: 34% progresivních rychlých a 30% progresivních pomalých spermií. Dá se říct, že mé sperma se uzdravilo. Vím, že výrazného zlepšení může, možná za delší čas, dosáhnout každý muž.

Dospěl jsem k tomu zkoumáním všech možných aspektů plodnosti a života vůbec od výživy a pohyb přes emoce, vztahovou dynamiku a jejich uplatňováním v praxi. Poznatky epigenetiky ukazují, že naše prostředí a to, jak ho vnímáme naprosto zásadně ovlivňuje náš život a zdraví. Geny vůbec nejsou tak neměnné, jak nám a bohužel i lékařům ve škole tvrdili. A zásadní změny v genetické informaci člověka, byly pozorovány už po 8 hodinové meditaci.

Takže jestli se zrovna necítíš nebo ti vyšel špatně spermiogram, nevěš hlavu, dá se s tím rozhodně pracovat a samozřejmě prací na sobě zlepšuješ i výbavu, kterou předáš svému dítěti.

Začali jsme se milovat plánovaně. A z našeho milování se postupně vytrácela radost a střídala ji jakási křeč. Začala se objevovat otázka proč to nejde. Kde nebo v kom je chyba? Žijeme zdravě. Hýbeme se, jíme pestře a relativně kvalitně, tak proč se nám nedaří počít? Jsme neplodní?

„Pane, vy máte nepohyblivé a deformované spermie a paní, vy máte nepravidelnou ovulaci, kvůli zvýšené hladině prolaktinu. Ale nebojte, není to nic vážného. Vám dáme lék na úpravu hormonů a manželovo sperma odstředíme a pak Vám zdravé spermie zavedeme. Těhotní můžete být už v dalším cyklu.“ Tohle na nás vyhrkla lékařka. Gabče dala do ruky recept, řekla nám ať si Gabča dojde za nějakou dobu na kontrolní odběr a objedná se na další konzultaci. Byli jsme v šoku. V jednom souvětí jsme se dozvěděli, že selháváme jako žena i muž, ale že si s tím moderní medicína hravě poradí.

Moc víc nám paní doktorka k výsledkům neřekla. Moje interpretace spermiogramu (viz obrázek) bez zjištění dalších informací byla asi taková. Jen 2% mých spermií jsou normální a ani ne polovina z nich je schopná se hýbat… SAKRA.