Nedávno jsem v jedné diskusi nabízel těhotné ženě poptávající těhotenskou masáž možnost, že na kurzu nebo v rámci konzultací naučíme jejího muže se o ní po této stránce postarat. Z celé diskuse vybírám to, co mě přimělo k zamyšlení a napsání článku. Odpověď na mou nabídku zněla nějak takhle:

“Děkuji, ale partner na tohle není, promasíruje mi záda jen když to jinak nejde a většinou to dost bolí, masíruje silou. On není takový ten angažovaný natěšený to be tatínek.”

Zaujalo mě hlavně označení „angažovaný natěšený to be tatínek“. Z vlastní zkušenosti přece vím, že žádný učený z nebe nespadl, a stejně jako vše ostatní i masírovat je potřeba se naučit. A to může být pro partnery velká škola komunikace a vzájemného vnímání. Je třeba mluvit o intenzitě i druhu doteku a postupně společně vše vyladit. Ale je mi jasné, že dotyk není cesta pro každého.

Vrátím se tedy zpátky k tomu ANTB tatínkovi. Nevěděl jsem, co si pod tím pojmem představit. Navíc jsem v tom označení vnímal hanlivý nádech a to mě zaujalo. Ptal jsem se tedy dál a trochu jsem si rozšířil obzory.

Definice

ANTB tatínek je hladič a mluvič na břicho, který chodí na ultrazvuková vyšetření, aby miminko viděl, řeší, co žena jí, co dělá atd. s ohledem na dítě. Má načtené články, knihy a chce chodit dobrovolně na workshopy.

„Kruci, většinu z toho jsem dělal, co je na tom špatného?”

Jak je to v naší společnosti běžné?

Většina českých mužů se svými ženami na těhotenská vyšetření nechodí a o ženu a dítě se až do porodu příliš nezajímají a nestarají. To je považováno za normu a jiný přístup je často vnímán jako divný. Je to pravděpodobně dáno dříve šířenými informacemi a to i ze strany lékařů, že dítě v děloze v podstatě nevnímá a není tak důležité, co se kolem něj děje. Navíc péče o děti a záležitosti týkající se těhotenství a porodu byly považovány za ženské. Zaběhlé zvyklosti se těžko mění a to i přesto, že nemají žádné reálné opodstatnění a máme k dispozici informace dokládající pravý opak.

„Dokud se mimčo nenarodí, tak ho prostě neřeší.“

Co a proč by měl tatínek dělat a co naopak není třeba dělat?

V definici je zmíněno hlazení a mluvení na břicho, chození na vyšetření, studování knih a chození na workshopy.

Zásadní je si uvědomit dvě věci. První je, že miminko vnímá už v děloze řadu podnětů, které se mu ukládají do paměti a s blížícím se porodem jejich množství narůstá. Poutavě a přitom vědecky podloženě o tom píše psycholog David Chamberlain. Těla maminky a miminka jsou neustále spojena prostřednictvím placenty. To mimo jiné znamená, že miminko prožívá vše s maminkou a od toho by se mělo odvíjet vše ostatní.

Ať bude tatínek dělat cokoliv mějme na paměti, že miminko to vnímá a vnímá i pocity maminky.

Ať bude tatínek i maminka dělat cokoliv měli by vědět, proč to dělají. Kolik energie tomu věnují a co jim to přinese. Pokud cokoliv děláme automaticky nebo proto, že se to tak dělá, je třeba být na pozoru.

Když jdu k lékaři na vyšetření, chci vědět co bude zjišťovat a co je možné na základě výsledků udělat a případně řešit. Pokud žena cítí, že přítomnost jejího muže pro ni bude přínosem, stojí jeho přítomnost za to. Na ultrazvukovém vyšetření pro nás nebylo důležité zjištění pohlaví a pro mě ani to, abych viděl obraz miminka, naopak nás ve 30. týdnu těhotenství zajímala poloha placenty. Vynechali jsme i genetická vyšetření. Proč? Položili jsme si otázku k čemu nám bude znát pohlaví miminka nebo to, když budeme vědět, že naše miminko má nějakou pravděpodobnost na genetickou vadu a jak je možné dál s těmito informacemi pracovat

Předpokládám také, že každý rodič chce pro své dítě to nejlepší a pokud nemá jednoznačné vnitřní vedení, potřebuje získat informace. K tomu slouží knihy a workshopy. Na druhou stranu jde v případě těhotenství zejména o ženu a její tělo. Jako milující a respektující partner bych se měl vzdělávat a mohu svou ženu inspirovat, ale konečné rozhodnutí je vždy na ní.

Komunikace s miminkem

Proč hladit břicho a mluvit na něj? Víme, že miminko vnímá, a proto je dotek i hlas forma komunikace s ním. Pokud je mužův dotek a obsah sdělení příjemný mamince, vznikají v jejím těle hormony a jim podobné látky (oxytocin, endorfiny apod.) a ty se dostávají k miminku. Miminko vnímá zdroj těchto pocitů, kterými je tatínek a tak si vytváří vztah s dítětem. O tom proč a jak masírovat v těhotenství maminku je např. víkendový prožitkový kurz Jsme těhotní. Důvodů k tomu najít si na maminku a miminko čas je opravdu hodně.

Vědomý přístup k rodičovství

Pokud máme nějaký názor, je vždy dobré podívat se na něj s odstupem a bez emocí. Můžeme tak zjistit odkud se vzal a na čem je založený. V tom spočívá vědomý přístup k životu a rodičovství, který se snažíme v rámci našich aktivit předávat. Neexistuje jedna správná cesta pro všechny a ani pro všechna těhotenství a děti jednoho páru. Život je cesta a neustálý rozvoj. 

Rád si rozšiřuji vnímání světa zkoumáním jiných kultur. Je jedno jestli těch, které považujeme za “civilizované”, nebo těch domorodých. Rozdílnosti ukazují, že existuje více možných cest. Je zajímavé se také podívat na prostředí, hodnoty a cíle dané společnosti, které často rozdílnosti vysvětlí.  Zároveň lze většinou vypozorovat i nějakou shodu nebo podobnost a tam hledám podstatu.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho! Má podle vás smysl, aby podobné články vznikaly? 

Podpořit nás můžete třeba tím, že přijdete na některou z našich přednášek nebo některý z kurzůobjednat se na konzultaci, doporučíte nás někomu z vašeho okolí nebo nejsou-li pro vás témata aktuální a přesto byste nás rádi podpořili. Můžete nám poslat příspěvek.

Prodejní formulář je vytvořen v systému SimpleShop.cz.